Nadimenzování komprese při tuningu repliky je vlastně nastavení na pracovní bod, ve kterém replika běží nejlíp. Ba co víc – takové body nejsou jen jeden, ale rovnou dva, podle toho, co od repliky chceš. No a teď – vědět, že ty body existují, je jedna věc, a najít je věc úplně jiná.
Stará formule a její díry
Válec se vůči hlavni odjakživa dimenzoval podle té klasické formule poměru objemů, která bere v potaz jen objem hlavně, objem válce a váhu kuličky. Funguje, byť o chlup suboptimálně – ale simulátor ukázal něco, co ta formule nevidí: optimální bod výrazně ovlivňují i hmotnost pístu, a dokonce síla pružiny. Dva mechaboxy s identickou hlavní a identickým válcem, ale jiným pístem, nemají stejné optimum. Stará formule o tom neví nic – a simulátor navíc odhalí ještě jeden možný bod tuningu.
Proč je přesné dimenzování dřina
Přesné dimenzování neznamená to tovární „naměřili jsme málo výkonu, cvakni tam silnější pružinu a jeď“, co se obvykle dělá u stock replik, ale trefit kombinaci, u které píst nebouchá moc nahlas a energie pružiny se využije nejlíp. V praxi to vypadá takhle: nainstaluj → slož → změř → div se, proč to nesedí s formulí → otevři → oprav → opakuj. A znovu. A ještě jednou – dokud to nezačne šlapat. Žádná zábava.
Simulátor ten cyklus přesouvá do počítače – výsledek se předpoví a naplánuje, takže je celá věc hotová mnohem dřív.
Jak Auto-Tune funguje
Volba Auto-Tune funguje takhle: vedle všech ostatních pevných parametrů repliky, které jsi změřil (parametrů pístu a trysky s hlavou válce), zadáš délku a vnitřní průměr hlavně, sílu pružiny a hmotnost kuličky, se kterou budeš hrát nejčastěji – a simulátor sám najde, který válec běží nejlíp a o kolik se případně musí posunout jeho port.
A tím se vracíme k zónám, o kterých jsem psal v článku o zóně Quiet. Proto Auto-Tune nabízí dvě strategie:
- Quiet tuning hledá pozici portu s celkově nejtišším úderem pístu – sečteným přes všechny nárazy, včetně toho opožděného zpětného, poté co ke konci dráhy plyn odtlačí píst zpět a pružina ho pošle znovu na hlavu válce. Výsledkem je tišší replika, s o něco nižší energií než v regulérní zóně. Ale je citlivější: bod minima sedí těsně u zdi, za kterou úder prudce vyskočí a energie klesne. Proto Auto-Tune svoje doporučení odsune od zdi o „Port safety margin“ (nastavení, standardně 1 mm, směrem k většímu portu) a vedle toho vypíše citlivost [J/mm] – strmost té zdi – abys věděl, kolik tě může stát chyba, když port rozbrousíš moc daleko.
- Standard tuning dává výsledky bližší dosavadnímu způsobu dimenzování: míří na maximální energii na docela plochém úseku křivky, takže je replika mnohem méně citlivá na výkyvy a výstup vyrovnanější. Úder pístu je o chlup hlasitější, ale replika běží konzistentně – a právě proto je vhodnější ho zvolit, ledaže je pro tebe priorita ticho. Dostaneš dva nabídnuté výsledky: jeden s některým z dostupných válců, které sis nadefinoval ve svých presetech, a druhý s některým z těch válců plus korekce portu. Ten druhý zpravidla dává víc energie, ale vyžaduje rozbrousit port o vypočtenou korekci – zatímco první je jednodušší řešení, které obvykle dá jen o něco méně energie.
Auto-Tune ti předloží všechno, takže se sám rozhodneš, na kterou možnost půjdeš.
Běžný výpočet stojí 1 kredit a Auto-Tune, jelikož na pozadí přemílá celou sérii simulací, dokud hledá optimum, stojí 10 kreditů. Pořád nesrovnatelně levnější než desáté otevírání mechaboxu za jedno odpoledne.